Milý deníčku,

5. prosince 2015 v 21:52
Tohle ani tam nesouvisí s au pair, jen se potřebuji vypsat z mých pocitů. Je to spíš proto, že to momentálně ani nemám nebo nechci někomu konkrétnímu říct, takže je to spíš taková zpověď virtuálnímu světu. :D Něco na zůsob "milý deníčku," :D

Posledních pár týdnů mám pocit, jako bych svůj život nežila. Žiju jen v myšlence, co bude a co by mohlo být. Školu plnim jen proto, abych se alespoň trochu zabavila, protože jinak pořád čučím do stropu. Na koleji ren čas utíká rychle. Ráno se vzbudíte a už je zase večer. Neuvěřitelně to tu utíká.. Párkrát jdu na "jedno" a jinak jsem sama na pokoji. Nemám chuť s nikým a nikam chodit. Celou dobu na koleji jsem se věnovala přítelovi - teď už ex-příteli. Takže jsem ani neměla potřebu trávit čas s někým jiným. Z jistých důvodů nám to nevyšlo a já konečně dstala zelenou k tomu odjet jako au pair. Konečně si můžu dělat co chci podle sebe a rozhodovat se za sebe. Pak je tady ta druhá stránka věci, že jsme pomalu řešili budoucnost ve dvou, takže teď mě to párkrát zamrzí, co mohlo být, kdyby... Ten kluk mi tak ublížil, že nemám chuť ho někdy ještě vidět nebo zachraňovat vztah, který se zachránit nedá. Už prostě nemám chuť ani sílu.

No takže jsem se plně rozhodla k tomu odjet do USA jako au pair, ale realita mi dává přes tlamu. Než jsem se hlásila do programu, tak si pamatuji, že jsem si myslela, jaká je to hračka, že si vás najde rodina a vy odjedete. Za dobu, co jsem v matchingu se mi ozvalo několik rodin a buď se mi nelíbili oni nebo já jim. Poslední dobou jsem se snažila navázat kontakt s každou rodinou, co o mě měla zájem. Nemám ráda, když si vás rodina přidá, napíše vám a pak vám už neodepíše a blokuje vás. A to vám prvotně napíše, jaký má o váš zájem. Já samozřejmě vždycky neuvěřitelně nadšená a pak jsem pekelně zklamaná, když o mě přestanou jevit zájem. Za poslední dobu jsem to chtěla několikrát vzdát, ale pořád se snažím bojovat, protože chci jet do Ameriky, chci se zkusit starat o děti a objevovat americkou kulturu a jejich zvyky. Rozhodla jsem se to nevzdat i kvůli rodičům. Už ví, že chci skončit s vysokou školou a jsou nadšení z toho, že chci cestovat a někam se podívat. Samozřejmě vím, že je to individuální. Několik au pair si vybralo tu pravou rodinu po několika málo pokusech, někdo třeba hned na první pokus a někomu se ozvaly děsítky rodin. Takže doufám..

Vím, že jsem poslední dobou na pěst. Mám pocit, že se mi rozkočí hlava, protože si říikám: "Co když se mi žádná rodina neozve? Co tu budu dělat? Mám jít znovu zkusit školu, ale jiný obor?" S tou školou byl taky jeden z nápadů, ale já už nechci být závislá na rodičích a chci se osamostatnit. Momentálně nemám náladu na nic a na nikoho a pak vám lidé říkají, že se tváříte ja prd*l a když jim řeknete, co vás trápí, tak vám řeknou, že máte hroznou povahu. Ale, že by mě někdo vyslechl a podpořil mě, to už jde hůř. To je taky další důvod proč jet pryč. Nic mě tu nedrží, kromě rodiny, u které vím, že by mi chyběla hodně. Ale jinak jsou tady kamarádi a "kamarádi".

Jsem zvědavá, co se stane, ale už by bylo docela fajn něco vědět. :)

Snad jsem vás neunudila..:)

Ahoj:)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Týna Týna | 7. prosince 2015 v 16:34 | Reagovat

Ahoj :) vůbec nezoufej, ta pravá rodinka se určitě dřív nebo později objeví! :) mě vysoká taky celkem zklamala, tak zvažuju, co se dá dělat a o au pair programu dost vážně přemýšlím :)

2 Dreamer Dreamer | 8. prosince 2015 v 13:34 | Reagovat

S vejškou to je mi líto, ale já si myslím, že člověk když chce, tak se může do školy vrátit i po au pair programu..:) A kam bys chtěla dělat au pair? taky USA? :)

3 Týna Týna | 8. prosince 2015 v 15:34 | Reagovat

[2]: Přesně tak! Můžeš klidně i při práci dálkově nebo kdo ví jak žejo, možností je dneska vážně hodně :) já už jsem byla ap ve Španělsku, v UK jsem byla 3x jako výletník, takže přemýšlím nad USA teď :) haha třeba se tam potkáme! :D

4 Dreamer Dreamer | 9. prosince 2015 v 9:34 | Reagovat

Přesně, člověk musí akorát chtít a pak to je i trochu o štěstí. Tyjo, tak už toho máš za sebou hodně! :) Myslím hodně zkušeností a zážitků. :D :) I to je možné, bylo by to fajn. :D

5 Sandra Sandra | E-mail | Web | 9. prosince 2015 v 12:17 | Reagovat

Tyyjo, měla jsem to podobně, akorát chci do UK ne do USA a do programu jsem se nepřihlašovala, jen jsem prostě hledala a hledala a jak říkáš, realita mi dávala přes tlamu, bud jsem nesedla já jim nebo oni mě. Ale teď už jsem po hovorech s jednou rodinou, jsou to napůl češi a už jsme domluvení, že k nim 1.1.2016 přiletím.. No hodně štěstí i tobě, snad nám to výjde! :D :)

6 Dreamer Dreamer | 9. prosince 2015 v 13:47 | Reagovat

Tyjo, to jsi statečná, že jsi hledala na vlastní pěst. Každopádně doufám, že si to tam užiješ a budou se k tobě chovat hezky. :) Děkuji a tobě přeji taky hodně štěstí!! :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama